Hudební uskupení raraši

Hudební skupina Raraši má na naší škole dlouholetou tradici. Její činnost začala přibližně před dvaceti lety jako malá skupina dětí a postupně se rozrostla do současné podoby. Při plném počtu skupinu v současnosti navštěvuje přibližně 40 žáků a 12 pedagogů.

Práce s hudební skupinou je specifická a vychází především z individuálních možností jednotlivých žáků. Zároveň však vnímáme, že hudba je pro naše žáky velmi silným motivačním prostředkem. Činnost ve sboru patří mezi jejich oblíbené aktivity a mnozí žáci jsou při ní schopni soustředit se po dobu, která se pohybuje až na hranici jejich individuálních možností.

Nepracujeme pouze se zpěvem, melodií a textem písní. Hudební činnost využíváme také k rozvoji a posilování pozornosti, rytmizace, sluchového vnímání, motoriky, schopnosti reagovat na pokyn, spolupráce a začlenění do skupiny. Velmi důležitá je pro nás také zkušenost, že každý jednotlivý žák je součástí většího celku a jeho vlastní jednání ovlivňuje celou skupinu. Učíme se tak postupně také upozadit vlastní okamžitý komfort ve prospěch společného výsledku.

Zkoušíme dvakrát týdně v rámci předmětu hudební výchova. Každá zkouška má určitou strukturu, která žákům poskytuje potřebnou předvídatelnost a zároveň nám umožňuje postupně budovat jejich aktivní zapojení. Při výběru písní se snažíme volit především skladby, které žáci znají, případně písně s jednodušším a dobře zapamatovatelným textem. I přesto si řadu písní sami upravujeme a zjednodušujeme tak, aby byly pro naše žáky co nejlépe uchopitelné a aby se nám společně dobře zpívaly.

Nácvik vždy začínáme samotným textem písně. Nejprve žáky s textem seznámíme, vysvětlujeme si slova a slovní spojení a společně si přibližujeme, o čem vlastně píseň je a co nám chce sdělit. Snažíme se, aby žáci dokázali alespoň v základní míře porozumět významu textu a představit si emoci, která se za ním skrývá. Máme zkušenost, že pokud žák dokáže význam nebo emoci písně uchopit, pracuje se nám s ní následně mnohem lépe a jeho zapojení do zpěvu je přirozenější. Poté text opakujeme a snažíme se zachovat jeho požadovaný rytmus. Teprve následně přecházíme ke zpěvu s jednoduchým hudebním doprovodem piana a kytary. Postupně pak aranžujeme další části. Ke každé písni se snažíme vytvořit vlastní doprovod a podle možností jednotlivých žáků zapojit co největší počet členů skupiny. Většina žáků tak může mít svou vlastní roli, která odpovídá jeho schopnostem a možnostem. Pro některého žáka může být jeho rolí zpěv, pro jiného jednoduchý rytmický nástroj, jeden opakovaný úder do bubnu nebo například krátký melodický motiv.

Velkou výhodou naší skupiny je také silné hudební zázemí mezi pedagogy. Máme štěstí na pedagogy, kteří jsou sami aktivními a velmi dobrými muzikanty. Díky tomu máme při práci se skupinou výraznou hudební oporu a můžeme vytvářet různorodé a živé hudební doprovody.

Hudební skupina pro nás není izolovanou aktivitou. Přirozeně se v ní propojují také další vzdělávací oblasti.

Při práci s texty písní využíváme prvky řečové výchovy – pracujeme s výslovností, opakováním slov, rytmem řeči, hlasem a možností aktivně se zapojit do společného vokálního projevu. Významnou součástí je také oblast Člověk a společnost. Žáci se učí spolupracovat, respektovat ostatní členy skupiny, reagovat na společné pokyny, čekat na svůj moment, respektovat pravidla a vnímat svou vlastní roli v kolektivu.

Velmi důležitou zkušeností jsou pro žáky také samotná veřejná vystoupení. Ta přinášejí možnost přenést dovednosti získané při zkouškách do reálného sociálního prostředí. Žáci se učí, jak se chovat před publikem, jak vystupovat na veřejnosti, jak zvládnout změnu prostředí a určitou míru trémy, ale především zažívají zkušenost, že jejich společná práce má konkrétní výsledek a může přinášet radost také ostatním.

Raraši pro nás nejsou pouze hudebním souborem. Hudbu vnímáme jako prostředek komunikace, společného prožitku, aktivizace a vytváření vztahů. Je pro nás velmi cenné sledovat, jak se žáci, kteří mají v jiných oblastech výrazné limity, dokážou prostřednictvím hudby aktivně zapojit do společné činnosti. Někteří dokážou díky hudbě udržet pozornost výrazně déle, než bychom očekávali, jiní reagují na rytmus, melodii nebo známou píseň způsobem, který v jiných situacích běžně nepozorujeme.

Hudba nám umožňuje setkat se se žáky tam, kde právě jsou, a současně je postupně posouvat dál – v pozornosti, komunikaci, motorice, sociálním kontaktu, spolupráci i v prožívání společného úspěchu.